Německý ovčák je pes střední velikosti. Jeho kohoutková výška se měří pevnou mírou, při přitlačené srsti na kohoutku a to kolmo k zemi, v úrovni lokte. Ideální je kohoutková výška 62,5 cm u psa a 57,5 cm u feny. Odchylka 2,5 cm nahoru nebo dolů je přípustná. Překročení maximální výšky 65 cm nebo nedosáhnutí minimální výšky 60 cm u psa (u feny 60 cm a 55 cm) snižuje upotřebitelnost a chovnou hodnotu německého ovčáka.
Německý ovčák je poněkud delší stavby těla, silný, dobře osvalený. Kosti jsou mohutné, vazy pevné. Poměr výšky k délce, postavení a úhlení končetin, to vše je vzájemně sladěno tak, že je zajištěn velmi pevný a prostorný klus. Jeho končetiny se pohybují diagonálně, tzn., že pánevní končetina se pohybuje opačně, než hrudní končetina na téže straně. Končetiny musí být tak úhlené, aby v pohybu nebyla zjevně narušena hřbetní linie. Pánevní končetiny se musí dotýkat podkladu ve středu těla a hrudní končetiny musí dosahovat stejné délky kroku. Každý sklon k "přeúhlení" pánevních končetin snižuje (zmenšuje) pevnost a vytrvalost. Při správném poměru výšky těla k délce, a při odpovídající délce kostí končetin, je pohyb prostorný; pes se pohybuje nízko nad terénem a jeho pohyb působí dojmem nenucenosti. Při hlavě mírně natažené vpřed, a při lehce zvednutém ocasu, je klus německého ovčáka rovnoměrný a klidný, přičemž horní linie těla, probíhající od špiček uší přes týl a hřbet až ke špičce ocasu je plynulá.
Osrstění vzdoruje každému počasí. Líbivý vzhled je žádoucí, nesmí ale být na újmu práceschopnosti. Typičnost pohlaví musí být výrazná, tzn. že výraz psa nesmí být zaměňován s výrazem feny. Plemenným znakům odpovídající německý ovčák je ztělesněním síly, inteligence a obratnosti. Musí být proporcionální.
Pevné nervy, neohroženost, ovladatelnost, bdělost, věrnost, neúplatnost, odvaha, bojovnost a tvrdost, to jsou nejvýznamnější vlastnosti německého ovčáka. Tyto vlastnosti z něho činí psa všestranně užitkového, ceněného zvlášť pro hlídání, doprovod, ochranu a strážní službu. Jeho nadání k čichovým pracem, spojené s klusáckou stavbou těla, mu umožňuje pracovat nosem u země, bez tělesné námahy, klidně a jistě vypracovat stopu. Činí ho vysoce způsobilým ke stopování. Může být též nasazen k různým účelům při vyhledávání
Při nadměrném temperamentu musí být německý ovčák snadno ovladatelný, musí se umět přizpůsobit každé situaci, požadované úkony musí plnit ochotně a radostně. Musí být odvážný a tvrdý, když jde o ochranu svého pána, nebo jeho majetku. Pes musí ochotně zakročit vždy, když si to pán přeje. Musí být pozorný a poslušný, příjemný domácí společník, vlídný ke svému okolí, především k dětem a k domácím zvířatům, nestranný ve styku s jinými lidmi. Vcelku musí působit dojmem harmonické, přirozené ušlechtilosti a úctu vzbuzující sebejistoty.
Z jeho pohybu a chování musí být patrno že jde o jedince se zdravým duchem ve zdravém těle. Takový pes může být nasazen jako pes pracovní s maximální vytrvalostí. Jen zkušený odborník může určit jeho užitkové vlastnosti. Proto jen rozhodčím – specialistům přísluší posoudit jeho povahu, lhostejnost ke střelbě a zadat jen těm německým ovčákům známku "výborný", kteří mají složenou zkoušku z výkonu.
Hlava
Délka hlavy odpovídá velikosti psa (délka hlavy má činit 40% kohoutkové výšky). Hlava nesmí být těžkopádná, jemná nebo příliš dlouhá. Celkově je suchá, mezi ušima přiměřeně široká. Čelo při pohledu zpředu nebo ze strany je jen mírně klenuté, bez, anebo s málo znatelnou rýhou uprostřed čela. Líce tvoří na obou stranách mírný oblouk, ale nevyčnívají.
Lebka
Lebka (mozkovna tvoří asi 50% délky hlavy) se při pohledu shora ponenáhlu rovnoměrně zužuje od uší ke špičce nosu v tupou, klínovitou a suchou tlamu. Stop je pozvolný nikoli ostrý. Šířka hlavy má odpovídat délce mozkovny, přičemž poněkud širší hlavu u psa a poněkud užší hlavu u feny je třeba tolerovat.
Tlama
Tlama je silná, pysky napjaté, suché, dobře přiléhající. Nosní hřbet je rovný a rovnoběžný s prodloužením linie čela.
Chrup
Chup - zdravý, silný, úplný (42 zuby, 20 v horní a 22 v dolní čelisti). Nůžkový skus (řezáky do sebe nůžkovitě zapadají, při čemž řezáky dolní čelisti se dotýkají řezáků hornočelistních). Předkus a podkus jsou vady. Větší mezery mezi jednotlivými zuby jsou nežádoucí. Za vadu se pokládá i klešťový skus (kdy horní a dolní řezáky na sebe nasedají hranami). Čelisti dobře vyvinuté, silné, zuby v nich pevně zasazené.
Uši
Středně velké, u kořene široké, vysoko nasazené, zašpičatělé, kupředu směřující, nesmí být nachýlené dovnitř. Ucho klopené, kupírované nebo svěšené je vadné. Uši dovnitř skloněné značně ovlivňují celkový zjev. Štěňata a mladí psi mívají při výměně zubů (do 6-ti měsíců), někdy i déle, uši sklopené nebo dovnitř nachýlené. Při pohybu, anebo někteří psi vleže, přikládají uši k hlavě, což je vada.
Oči
Středně velké, mandlovitého tvaru, poněkud šikmo uložené, nepoulené. Barva očí odpovídá celkovému zbarvení psa, má být – pokud možno – tmavá. Pohled živý, rozumný, sebejistý.
Krk
Silný, s dobře vyvinutým svalstvem, bez volné kůže a bez laloku. S vodorovnou linií svírá jeho osa úhel 45°. Při vzrušení a rozčilení se zdvihá, v klusu se sklání.
Trup
Délka trupu má přesahovat kohoutkovou výšku. Má dosahovat 110 – 117% kohoutkové výšky. Celkově krátcí, kvadratičtí psi jsou nežádoucí.
Hurď
Hloubka hrudníku dosahuje asi 45 – 48% kohoutkové výšky, hrudník není příliš široký, jeho spodní část má být dlouhá, výrazná. Žebrajsou dlouhá, správně utvářená, ani sudovitá, ani plochá. Hrudní kost je v úrovnilokte. Správně utvářený hrudník ponechává loktům dost prostoru k pohybu při klusu psa. Sudovitý hrudník způsobuje vybočování loktů. Příliš úzký hrudník má na svědomí lokty vbočené. Hrudník zasahuje daleko vzad, takže bedra jsou poměrně krátká. Břicho má být přiměřeně vtažené. Hřbet, včetně beder je rovný, dobře vyvinutý. Mezi kohoutkem a zádí není příliš dlouhý. Kohoutek dlouhý, dost výrazný, dost vysoký, plynule přecházející ve hřbet. Plynulá hřbetní linie, která probíhá odpředu dozadu nesmí být narušená, mírně se sklání. Bedra široká, silná, dobře osvalená. Záď dlouhá, mírně spadající (sklon tvoří asi 23°). Její podklad tvoří kosti kyčelní a kost křížová. Krátká, sražená nebo rovná záď je nežádoucí.
Ocas
Bohatě osrstěný, dosahující délkou nejméně k hleznům, nepřesahující ale polovinu nártu. Na konci, i když to je nežádoucí bývá občas zakroucený do strany. V klidu nesen nad linií hřbetu. Nesmí být ani rovný, ani zatočený nesen nad hřbetem. Kupírovaný ocas je nepřípustný.
Hrudní končetiny
Lopatka je dlouhá, šikmo uložená (pod úhlem asi 45°), plochá přiléhající k hrudníku. Kost ramenní (pažní) svírá s osou lopatky zhruba pravý úhel. Kost ramenní i lopatka jsou silné a dobře osvalené.
Předloktí
Předloktí je při pohledu ze strany rovné. Kosti ramenní a předloketní mají na průřezu spíš oválný než kruhový tvar. Zápěstí je pevné, jeho sklon nepřekračuje 20°. Lokty přiléhají, nejsou ani vybočené, ani vbočené. Délka kostí volné končetiny má být větší, než hloubka hrudníku (představuje asi 55% kohoutkové výšky).
Pánevní končetiny
Stehna jsou široká, silně osvalená. Kost stehenní je při pohledu ze strany šikmo uložená a je o něco kratší než kosti bércové. Úhel kolenního kloubu je asi 120°. Zaúhlení odpovídá úhlení hrudních končetin. Přeúhlení je nežádoucí. Hlezna jsou silná, pevná. Nárt je též silný. I celá záď musí být silná, dobře osvalená, neboť je zdrojem hnací síly psa v pohybu a nesmí se záhy unavit.
Tlapy
Kulaté, krátké, uzavřené, prsty klenuté. Nášlapné polštářky tuhé, ne však nepoddajné, drápy krátké, silné, tmavé barvy. Paspárky na pánevních končetinách se mohou občas vyskytnout, ale mají být u štěňat hned po narození odstraněny.
Zbarvení
Černé, s pravidelnými hnědými, žlutými až světlešedými znaky, také je možné jen černé sedlo, železitá barva (černavý nádech na šedém nebo světlehnědém podkladě s odpovídajícími světlejšími znaky), celočerná, jednotná šedá (vlkošedá), nebo se světlými či hnědými odznaky. Malé bílé skvrnky na prsou, nebo světlé zbarvení na vnitřních plochách končetin, je přípustné, ale nežádoucí. Čenich musí být u každého zbarvení černý – psi s málo vyvinutou maskou nebo bez masky, s očima nažloutlýma nebo pichlavě žlutýma (dravčí oko), se světlými znaky na prsou a velmi světlou vnitřní plochou končetin, psi s bílými drápy, červenou špičkou ocasu nebo s vodově rozpitou barvou se pokládají za slabě pigmentované. Podsada je, s výjimkou celočerných psů, vždy našedlá. Konečné zbarvení se dá určit u mladých jedinců až po výměně štěněčí srsti, až když dorostou pesíky krycí srsti.
Osrstění
a) krátká srst
Pesíky jsou co nejhustší, každý chlup je tvrdý, pevně přilehlý. Hlava, vnitřky ušních boltců, přední plochy končetin, tlapy a prsty jsou krátce osrstěné. Na krku je srst delší, bohatší. Na zadní ploše hrudních končetin, až po zápěstí, a na zadní ploše pánevních končetin, až po hlezno je srst delší, na stehnech tvoří slabé ”kalhoty”. Délka chlupů je různá, a podle toho rozeznáváme různé mezi druhy srsti. Úplně krátká ”krtčí” srst je vadná.
b) dlouhá a rovná srst
Jednotlivé chlupy jsou delší, ne vždy zcela rovné a především nepřiléhající těsně k tělu. Zvlášť uvnitř uší, za ušima, na zadní straně předloktí a nejvíce ve slabinách je srst delší. V ušních boltcích tvoří chomáče, na hrudních končetinách prapory od lokte až po zápěstí, na stehnech dlouhé a husté ”kalhoty”. Ocas je huňatý a směrem dolů tvoří náznak praporu. Dlouhá rovná srst, protože není tak odolná vůči povětrnostním vlivům jako srst výše popsaná, je nežádoucí, ale při dostatečně vyvinuté podsadě, pokud to povoluje chovatelský řád příslušné země, může ještě být připuštěna do chovu.
c) dlouhá srst
Chlupy jsou značně delší než předešlé, většinou velmi měkké, na hřbetě se srst dělí "na pěšinku". Podsada je jen ve slabinách, nebo úplně chybí. Odolnost této srsti vůči vlivům počasí je malá, a proto toto osrstění značně snižuje upotřebitelnost psa. Proto se tato srst považuje za vadnou.
Vady
Vše, co ovlivňuje negativně upotřebitelnost, vytrvalost, výkon. Vadná je zvláště netypičnost, nevýraznost pohlaví, nežádoucí povahové vlastnosti, netečnost, slabé nervy, předrážděnost, plachost, nedostatek vitality, neochota k práci, monarchismus a kryptorchysmus, u psů příliš malá varlata, měkká až houbovitá konstituce, nedostatky ve stavbě těla, modré zbarvení, albinismus (červený nos, oči atd. – úplná ztráta pigmentu), bělouši; jedinci přerostlí a nedorostlí, nevyvinutí, dlouhonozí, vpředu příliš těžcí (s příliš mohutným hrudníkem), příliš lehké nebo příliš těžké stavby těla, s měkkým hřbetem, příliš krátcí, se strmým postojem končetin; vadné je vše, co negativně ovlivňuje prostornost (vydatnost) pohybu; nežádoucí je krátká, tupá, slabá, špičatá a úzce protáhlá hlava (objevuje často u jedinců s úzkým hrudníkem a dlouhou rovnou srstí), předkus, podkus nebo jiné nedostatky chrupu, zvláště chrup slabý (přiliž malé zuby) a psinkový. Vadná je též měkká, příliš dlouhá nebo příliš krátká srst, chybějící podsada, zavěšené, dopředu překlopené, nebo špatně nasazené a nesené ucho, ucho kupírované, zatočený, špatně nesený, kupírovaný a pahýlovitý ocas, ocas vrozeně krátký.
Aktivní pohybový aparát - kosterní svalstvo
1. stahovač koutku tlamy a sval pro rozšíření nozder
2. sval nosní
3. kruhový sval tlamy
4. sval lícní
5. vnější žvýkací sval
6. jařmový sval
7. spánkový sval
8. sval k jazylce
9. dolní sval uchohybný
10. zdvihač hlavy
11.-12. ramenní vzpřimovač hlavy a krku
13. trapézový sval
14. spodní čelistní sval
15. zdvihač lopatky
16. deltový sval
17. trojhlavý sval
18. zevní vřetenní sval
19. společný natahovač prstů20. boční natahovač prstů
21. zevní loketní sval
22. vnitřní loketní sval
23. dlouhý natahovač "palce"
24. široký sval zádový
25. velký sval prsní
26. přímý sval břišní
27. zevní šíkmý sval břišní
28. střední sval hýžďový
29. natahovač stehenní fascie
30. krejčovský sval
31. velký sval hýžďový
32. dvojhlavý sval stehenní
33. pološlašitý sval (takhle je to tam napsaný - dobrý slovo ne)
34. přední sval holenní
35. dlouhý natahovač prstů
36. dlouhý sval lýtkový
37. ohýbač prstů
38. Achilova šlacha
Pasivní pohybový aparát - kosti a kluby
1. Mezičelistní kost
2. Kost horní čelisti
3. Čelo
4. Lebka
5. Jařmový oblouk
6. Dolní čelist
7. Oční jamka
8. 1 krční obratel
9. 6 krčních obratlů ze sedmi vyvinutých krčních obratlů
10. Žebro
11. 12 žeber
12. Volné žebro
13. Začátek prsní kosti
14. Konec prsní kosti
15. 3 hrudní obratle
16. 13 hrudních obratlů
17. 1 bederní obratel
18. 7 bederních obratlů19. Kost křížová
20. Obratle ocasu
21. Lopatka
22. Kost nadloktí
23. Kost vřetení
24. Kost loketní (23+24 předloktí)
25. Zápěstí
26. Nadprsní hrudní končetiny
27. Prsty hrudní končetiny
28. Pánev
29. Kyčelní kloub
30. Stehno
31. Čéška
32. Holení kost
33. Lýtková kost (32+33 lýtko)
34. Hlezno
35. Nárt
36. Prsty pánevních končetin
Lymfatický systém
1. příušní lymfatické uzliny
2. lymfatické uzliny
3. vrchní krční lymfatické uzliny4. podpažní lymfatické uzliny
5. povrchové tříselné lymfatické uzliny
6. podkolenní lymfatické uzliny
Samičí pohlavní orgány
1. Srdce
2. Zadní dutá žíla
3. Přední dutá žíla
4. Nepárová žíla
5. Aorta
6. Bránice
7. Játra
8. Otevřený žaludek
9. Dvanáctník10. Tenké střevo
11. Ledvina
12. Močovod
13. Močový měchýř
14. Vaječník
15. Děloha, zčásti otevřená
16. Plod v děloze
17. Pochva
Orgány v hrudní a břiší dutině se zvláštním zřetelem na dýchací cesty a samičí pohlavní žlázy
1. Nosní dutina
2. Hrtan
3. Průdušnice
4. Přední lalok plicní
5. Stření lalok plicní
6. Zadní lalok plicní
7. Jícen
8. Bránice
9. Játra
10. Žaludek11. Vrátník
12. Dvanáctník
13. Tenké střevo
14. Konečník
15. Ledvina
16. Močovod
17. Měchýř
18. Vaječník
19. Děloha
Slinné žlázy a přehled orgánů břišní dutiny - Trávicí orgány
1. Příušní slinná žláza
2. Podčelistní slinná žláza
3. Podjazyková slinná žláza
4. Licní slinná žláza
5. Přední lalok plicní
6. Střední lalok plicní
7. Zadní lalok plicní
8. Srdce9. Pravá polovina jater
10. Žaludek
11. Dvanáctník
12. Konečník
13. Předstěra
14. Ledvina
15. Močovod
16. Měchýř
Německý ovčák je pes střední velikosti. Jeho kohoutková výška se měří pevnou mírou, při přitlačené srsti na kohoutku a to kolmo k zemi, v úrovni lokte. Ideální je kohoutková výška 62,5 cm u psa a 57,5 cm u feny. Odchylka 2,5 cm nahoru nebo dolů je přípustná. Překročení maximální výšky 65 cm nebo nedosáhnutí minimální výšky 60 cm u psa (u feny 60 cm a 55 cm) snižuje upotřebitelnost a chovnou hodnotu německého ovčáka.
Německý ovčák je poněkud delší stavby těla, silný, dobře osvalený. Kosti jsou mohutné, vazy pevné. Poměr výšky k délce, postavení a úhlení končetin, to vše je vzájemně sladěno tak, že je zajištěn velmi pevný a prostorný klus. Jeho končetiny se pohybují diagonálně, tzn., že pánevní končetina se pohybuje opačně, než hrudní končetina na téže straně. Končetiny musí být tak úhlené, aby v pohybu nebyla zjevně narušena hřbetní linie. Pánevní končetiny se musí dotýkat podkladu ve středu těla a hrudní končetiny musí dosahovat stejné délky kroku. Každý sklon k "přeúhlení" pánevních končetin snižuje (zmenšuje) pevnost a vytrvalost. Při správném poměru výšky těla k délce, a při odpovídající délce kostí končetin, je pohyb prostorný; pes se pohybuje nízko nad terénem a jeho pohyb působí dojmem nenucenosti. Při hlavě mírně natažené vpřed, a při lehce zvednutém ocasu, je klus německého ovčáka rovnoměrný a klidný, přičemž horní linie těla, probíhající od špiček uší přes týl a hřbet až ke špičce ocasu je plynulá.
Osrstění vzdoruje každému počasí. Líbivý vzhled je žádoucí, nesmí ale být na újmu práceschopnosti. Typičnost pohlaví musí být výrazná, tzn. že výraz psa nesmí být zaměňován s výrazem feny. Plemenným znakům odpovídající německý ovčák je ztělesněním síly, inteligence a obratnosti. Musí být proporcionální.
Pevné nervy, neohroženost, ovladatelnost, bdělost, věrnost, neúplatnost, odvaha, bojovnost a tvrdost, to jsou nejvýznamnější vlastnosti německého ovčáka. Tyto vlastnosti z něho činí psa všestranně užitkového, ceněného zvlášť pro hlídání, doprovod, ochranu a strážní službu. Jeho nadání k čichovým pracem, spojené s klusáckou stavbou těla, mu umožňuje pracovat nosem u země, bez tělesné námahy, klidně a jistě vypracovat stopu. Činí ho vysoce způsobilým ke stopování. Může být též nasazen k různým účelům při vyhledávání
Při nadměrném temperamentu musí být německý ovčák snadno ovladatelný, musí se umět přizpůsobit každé situaci, požadované úkony musí plnit ochotně a radostně. Musí být odvážný a tvrdý, když jde o ochranu svého pána, nebo jeho majetku. Pes musí ochotně zakročit vždy, když si to pán přeje. Musí být pozorný a poslušný, příjemný domácí společník, vlídný ke svému okolí, především k dětem a k domácím zvířatům, nestranný ve styku s jinými lidmi. Vcelku musí působit dojmem harmonické, přirozené ušlechtilosti a úctu vzbuzující sebejistoty.
Z jeho pohybu a chování musí být patrno že jde o jedince se zdravým duchem ve zdravém těle. Takový pes může být nasazen jako pes pracovní s maximální vytrvalostí. Jen zkušený odborník může určit jeho užitkové vlastnosti. Proto jen rozhodčím – specialistům přísluší posoudit jeho povahu, lhostejnost ke střelbě a zadat jen těm německým ovčákům známku "výborný", kteří mají složenou zkoušku z výkonu.
Hlava
Délka hlavy odpovídá velikosti psa (délka hlavy má činit 40% kohoutkové výšky). Hlava nesmí být těžkopádná, jemná nebo příliš dlouhá. Celkově je suchá, mezi ušima přiměřeně široká. Čelo při pohledu zpředu nebo ze strany je jen mírně klenuté, bez, anebo s málo znatelnou rýhou uprostřed čela. Líce tvoří na obou stranách mírný oblouk, ale nevyčnívají.
Lebka
Lebka (mozkovna tvoří asi 50% délky hlavy) se při pohledu shora ponenáhlu rovnoměrně zužuje od uší ke špičce nosu v tupou, klínovitou a suchou tlamu. Stop je pozvolný nikoli ostrý. Šířka hlavy má odpovídat délce mozkovny, přičemž poněkud širší hlavu u psa a poněkud užší hlavu u feny je třeba tolerovat.
Tlama
Tlama je silná, pysky napjaté, suché, dobře přiléhající. Nosní hřbet je rovný a rovnoběžný s prodloužením linie čela.
Chrup
Chup - zdravý, silný, úplný (42 zuby, 20 v horní a 22 v dolní čelisti). Nůžkový skus (řezáky do sebe nůžkovitě zapadají, při čemž řezáky dolní čelisti se dotýkají řezáků hornočelistních). Předkus a podkus jsou vady. Větší mezery mezi jednotlivými zuby jsou nežádoucí. Za vadu se pokládá i klešťový skus (kdy horní a dolní řezáky na sebe nasedají hranami). Čelisti dobře vyvinuté, silné, zuby v nich pevně zasazené.
Uši
Středně velké, u kořene široké, vysoko nasazené, zašpičatělé, kupředu směřující, nesmí být nachýlené dovnitř. Ucho klopené, kupírované nebo svěšené je vadné. Uši dovnitř skloněné značně ovlivňují celkový zjev. Štěňata a mladí psi mívají při výměně zubů (do 6-ti měsíců), někdy i déle, uši sklopené nebo dovnitř nachýlené. Při pohybu, anebo někteří psi vleže, přikládají uši k hlavě, což je vada.
Oči
Středně velké, mandlovitého tvaru, poněkud šikmo uložené, nepoulené. Barva očí odpovídá celkovému zbarvení psa, má být – pokud možno – tmavá. Pohled živý, rozumný, sebejistý.
Krk
Silný, s dobře vyvinutým svalstvem, bez volné kůže a bez laloku. S vodorovnou linií svírá jeho osa úhel 45°. Při vzrušení a rozčilení se zdvihá, v klusu se sklání.
Trup
Délka trupu má přesahovat kohoutkovou výšku. Má dosahovat 110 – 117% kohoutkové výšky. Celkově krátcí, kvadratičtí psi jsou nežádoucí.
Hurď
Hloubka hrudníku dosahuje asi 45 – 48% kohoutkové výšky, hrudník není příliš široký, jeho spodní část má být dlouhá, výrazná. Žebrajsou dlouhá, správně utvářená, ani sudovitá, ani plochá. Hrudní kost je v úrovnilokte. Správně utvářený hrudník ponechává loktům dost prostoru k pohybu při klusu psa. Sudovitý hrudník způsobuje vybočování loktů. Příliš úzký hrudník má na svědomí lokty vbočené. Hrudník zasahuje daleko vzad, takže bedra jsou poměrně krátká. Břicho má být přiměřeně vtažené. Hřbet, včetně beder je rovný, dobře vyvinutý. Mezi kohoutkem a zádí není příliš dlouhý. Kohoutek dlouhý, dost výrazný, dost vysoký, plynule přecházející ve hřbet. Plynulá hřbetní linie, která probíhá odpředu dozadu nesmí být narušená, mírně se sklání. Bedra široká, silná, dobře osvalená. Záď dlouhá, mírně spadající (sklon tvoří asi 23°). Její podklad tvoří kosti kyčelní a kost křížová. Krátká, sražená nebo rovná záď je nežádoucí.
Ocas
Bohatě osrstěný, dosahující délkou nejméně k hleznům, nepřesahující ale polovinu nártu. Na konci, i když to je nežádoucí bývá občas zakroucený do strany. V klidu nesen nad linií hřbetu. Nesmí být ani rovný, ani zatočený nesen nad hřbetem. Kupírovaný ocas je nepřípustný.
Hrudní končetiny
Lopatka je dlouhá, šikmo uložená (pod úhlem asi 45°), plochá přiléhající k hrudníku. Kost ramenní (pažní) svírá s osou lopatky zhruba pravý úhel. Kost ramenní i lopatka jsou silné a dobře osvalené.
Předloktí
Předloktí je při pohledu ze strany rovné. Kosti ramenní a předloketní mají na průřezu spíš oválný než kruhový tvar. Zápěstí je pevné, jeho sklon nepřekračuje 20°. Lokty přiléhají, nejsou ani vybočené, ani vbočené. Délka kostí volné končetiny má být větší, než hloubka hrudníku (představuje asi 55% kohoutkové výšky).
Pánevní končetiny
Stehna jsou široká, silně osvalená. Kost stehenní je při pohledu ze strany šikmo uložená a je o něco kratší než kosti bércové. Úhel kolenního kloubu je asi 120°. Zaúhlení odpovídá úhlení hrudních končetin. Přeúhlení je nežádoucí. Hlezna jsou silná, pevná. Nárt je též silný. I celá záď musí být silná, dobře osvalená, neboť je zdrojem hnací síly psa v pohybu a nesmí se záhy unavit.
Tlapy
Kulaté, krátké, uzavřené, prsty klenuté. Nášlapné polštářky tuhé, ne však nepoddajné, drápy krátké, silné, tmavé barvy. Paspárky na pánevních končetinách se mohou občas vyskytnout, ale mají být u štěňat hned po narození odstraněny.
Zbarvení
Černé, s pravidelnými hnědými, žlutými až světlešedými znaky, také je možné jen černé sedlo, železitá barva (černavý nádech na šedém nebo světlehnědém podkladě s odpovídajícími světlejšími znaky), celočerná, jednotná šedá (vlkošedá), nebo se světlými či hnědými odznaky. Malé bílé skvrnky na prsou, nebo světlé zbarvení na vnitřních plochách končetin, je přípustné, ale nežádoucí. Čenich musí být u každého zbarvení černý – psi s málo vyvinutou maskou nebo bez masky, s očima nažloutlýma nebo pichlavě žlutýma (dravčí oko), se světlými znaky na prsou a velmi světlou vnitřní plochou končetin, psi s bílými drápy, červenou špičkou ocasu nebo s vodově rozpitou barvou se pokládají za slabě pigmentované. Podsada je, s výjimkou celočerných psů, vždy našedlá. Konečné zbarvení se dá určit u mladých jedinců až po výměně štěněčí srsti, až když dorostou pesíky krycí srsti.
Osrstění
a) krátká srst
Pesíky jsou co nejhustší, každý chlup je tvrdý, pevně přilehlý. Hlava, vnitřky ušních boltců, přední plochy končetin, tlapy a prsty jsou krátce osrstěné. Na krku je srst delší, bohatší. Na zadní ploše hrudních končetin, až po zápěstí, a na zadní ploše pánevních končetin, až po hlezno je srst delší, na stehnech tvoří slabé ”kalhoty”. Délka chlupů je různá, a podle toho rozeznáváme různé mezi druhy srsti. Úplně krátká ”krtčí” srst je vadná.
b) dlouhá a rovná srst
Jednotlivé chlupy jsou delší, ne vždy zcela rovné a především nepřiléhající těsně k tělu. Zvlášť uvnitř uší, za ušima, na zadní straně předloktí a nejvíce ve slabinách je srst delší. V ušních boltcích tvoří chomáče, na hrudních končetinách prapory od lokte až po zápěstí, na stehnech dlouhé a husté ”kalhoty”. Ocas je huňatý a směrem dolů tvoří náznak praporu. Dlouhá rovná srst, protože není tak odolná vůči povětrnostním vlivům jako srst výše popsaná, je nežádoucí, ale při dostatečně vyvinuté podsadě, pokud to povoluje chovatelský řád příslušné země, může ještě být připuštěna do chovu.
c) dlouhá srst
Chlupy jsou značně delší než předešlé, většinou velmi měkké, na hřbetě se srst dělí "na pěšinku". Podsada je jen ve slabinách, nebo úplně chybí. Odolnost této srsti vůči vlivům počasí je malá, a proto toto osrstění značně snižuje upotřebitelnost psa. Proto se tato srst považuje za vadnou.
Vady
Vše, co ovlivňuje negativně upotřebitelnost, vytrvalost, výkon. Vadná je zvláště netypičnost, nevýraznost pohlaví, nežádoucí povahové vlastnosti, netečnost, slabé nervy, předrážděnost, plachost, nedostatek vitality, neochota k práci, monarchismus a kryptorchysmus, u psů příliš malá varlata, měkká až houbovitá konstituce, nedostatky ve stavbě těla, modré zbarvení, albinismus (červený nos, oči atd. – úplná ztráta pigmentu), bělouši; jedinci přerostlí a nedorostlí, nevyvinutí, dlouhonozí, vpředu příliš těžcí (s příliš mohutným hrudníkem), příliš lehké nebo příliš těžké stavby těla, s měkkým hřbetem, příliš krátcí, se strmým postojem končetin; vadné je vše, co negativně ovlivňuje prostornost (vydatnost) pohybu; nežádoucí je krátká, tupá, slabá, špičatá a úzce protáhlá hlava (objevuje často u jedinců s úzkým hrudníkem a dlouhou rovnou srstí), předkus, podkus nebo jiné nedostatky chrupu, zvláště chrup slabý (přiliž malé zuby) a psinkový. Vadná je též měkká, příliš dlouhá nebo příliš krátká srst, chybějící podsada, zavěšené, dopředu překlopené, nebo špatně nasazené a nesené ucho, ucho kupírované, zatočený, špatně nesený, kupírovaný a pahýlovitý ocas, ocas vrozeně krátký.
Aktivní pohybový aparát - kosterní svalstvo
1. stahovač koutku tlamy a sval pro rozšíření nozder
2. sval nosní
3. kruhový sval tlamy
4. sval lícní
5. vnější žvýkací sval
6. jařmový sval
7. spánkový sval
8. sval k jazylce
9. dolní sval uchohybný
10. zdvihač hlavy
11.-12. ramenní vzpřimovač hlavy a krku
13. trapézový sval
14. spodní čelistní sval
15. zdvihač lopatky
16. deltový sval
17. trojhlavý sval
18. zevní vřetenní sval
19. společný natahovač prstů20. boční natahovač prstů
21. zevní loketní sval
22. vnitřní loketní sval
23. dlouhý natahovač "palce"
24. široký sval zádový
25. velký sval prsní
26. přímý sval břišní
27. zevní šíkmý sval břišní
28. střední sval hýžďový
29. natahovač stehenní fascie
30. krejčovský sval
31. velký sval hýžďový
32. dvojhlavý sval stehenní
33. pološlašitý sval (takhle je to tam napsaný - dobrý slovo ne)
34. přední sval holenní
35. dlouhý natahovač prstů
36. dlouhý sval lýtkový
37. ohýbač prstů
38. Achilova šlacha
Pasivní pohybový aparát - kosti a kluby
1. Mezičelistní kost
2. Kost horní čelisti
3. Čelo
4. Lebka
5. Jařmový oblouk
6. Dolní čelist
7. Oční jamka
8. 1 krční obratel
9. 6 krčních obratlů ze sedmi vyvinutých krčních obratlů
10. Žebro
11. 12 žeber
12. Volné žebro
13. Začátek prsní kosti
14. Konec prsní kosti
15. 3 hrudní obratle
16. 13 hrudních obratlů
17. 1 bederní obratel
18. 7 bederních obratlů19. Kost křížová
20. Obratle ocasu
21. Lopatka
22. Kost nadloktí
23. Kost vřetení
24. Kost loketní (23+24 předloktí)
25. Zápěstí
26. Nadprsní hrudní končetiny
27. Prsty hrudní končetiny
28. Pánev
29. Kyčelní kloub
30. Stehno
31. Čéška
32. Holení kost
33. Lýtková kost (32+33 lýtko)
34. Hlezno
35. Nárt
36. Prsty pánevních končetin
Lymfatický systém
1. příušní lymfatické uzliny
2. lymfatické uzliny
3. vrchní krční lymfatické uzliny4. podpažní lymfatické uzliny
5. povrchové tříselné lymfatické uzliny
6. podkolenní lymfatické uzliny
Samičí pohlavní orgány
1. Srdce
2. Zadní dutá žíla
3. Přední dutá žíla
4. Nepárová žíla
5. Aorta
6. Bránice
7. Játra
8. Otevřený žaludek
9. Dvanáctník10. Tenké střevo
11. Ledvina
12. Močovod
13. Močový měchýř
14. Vaječník
15. Děloha, zčásti otevřená
16. Plod v děloze
17. Pochva
Orgány v hrudní a břiší dutině se zvláštním zřetelem na dýchací cesty a samičí pohlavní žlázy
1. Nosní dutina
2. Hrtan
3. Průdušnice
4. Přední lalok plicní
5. Stření lalok plicní
6. Zadní lalok plicní
7. Jícen
8. Bránice
9. Játra
10. Žaludek11. Vrátník
12. Dvanáctník
13. Tenké střevo
14. Konečník
15. Ledvina
16. Močovod
17. Měchýř
18. Vaječník
19. Děloha
Slinné žlázy a přehled orgánů břišní dutiny - Trávicí orgány
1. Příušní slinná žláza
2. Podčelistní slinná žláza
3. Podjazyková slinná žláza
4. Licní slinná žláza
5. Přední lalok plicní
6. Střední lalok plicní
7. Zadní lalok plicní
8. Srdce9. Pravá polovina jater
10. Žaludek
11. Dvanáctník
12. Konečník
13. Předstěra
14. Ledvina
15. Močovod
16. Měchýř